Slovenská média a slovenští politici se už čtrnáct let snaží namluvit veřejnému mínění na Slovensku, že úvahy maďarské menšiny o získání například autonomie, patří mezi radikální, až extrémní řešení. A taktéž podporují představu, že každý politik, který navrhuje taková rozuzlení, je radikální nacionalista, extremista a populista. Podobné myšlenky se objevily nedávno na stránkách Respektu v Čechách, a to z pera Petra Morvaye, který napsal, že „docházejí jí totiž tradiční chytlavá témata – posledním byla samostatná maďarská univerzita, která už od září jakž takž funguje –, a na síle v ní proto nabírá hlas menšinových radikálů požadujících teritoriální autonomii či zrušení Benešových dekretů“ (I chudí Maďaři chtějí do Evropy – Respekt č. 48/2004).
Raději finskou cestou
Příkladů toho, že požadavky některých maďarských politiků žijících na Slovensku nejsou nesmyslné, najdeme v Evropě hodně. Rád bych hned na úvod poznamenal, že ve Finské republice existují tři univerzity, na kterých je vyučovacím jazykem výhradně švédština. A existuje víc bilingválních univerzit, na kterých písemné testy, zkoušky či diplomovou práci je možné vykonat nejen ve finštině, ale i ve švédštině. Jde jen o to, aby šestiprocentní švédská menšina měla ta samá práva, jako…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
