Až do onoho osudného šedivého rána, kdy byl zavražděn režisér Theo van Gogh, měli Holanďané za to, že žijí v tolerantní a snášenlivé společnosti. Rituální mord spáchaný marockým extremistou za bílého dne na amsterodamské ulici je však donutil připustit si, že jejich země trpí polarizací mnohem více, než se navenek po léta zdálo. Letošní advent má tak v Nizozemsku nádech horečnaté debaty o opatřeních, jež by ještě před měsícem nikoho nenapadlo navrhovat ani v nejdivočejších snech.
Džihád přichází
Vůdce vládní liberální strany Jozias van Aartsen nelenil národu sdělit, že v Nizozemsku propukl džihád, a nezalekl se ani srovnání s druhou světovou válkou: „Tito lidé nechtějí naši společnost změnit, ale zničit. Jsme jejich nepřáteli. A to jsme od roku 1940 nezažili.“ I vicepremiér Gerrit Zalm se nechal slyšet, že Nizozemsko je ve válce. Premiér Jan Peter Balkenende měl pak plné ruce práce s vysvětlováním, že není válka, že pouze „…musíme vždy bojovat proti radikalismu, proti extremismu, proti terorismu“.
Oleje do ohně však opět přililo nedávné vystoupení ministra spravedlnosti Pieta Heina Donnera, který prohlásil, že by mělo být častěji soudně stíháno „hanobící rouhání“, tedy urážení jakéhokoli boha. Chtěl tak oprášit existující článek nizozemského zákoníku, podle kterého je tzv. hanobící rouhání skutečně trestné, který však byl od svého zavedení před zhruba sedmdesáti lety (shodou okolností se o to…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
