Dnešní Jordánsko, obývané z poloviny Palestinci a z poloviny beduíny, je stát vytvořený v roce 1920 uměle bez hlubších historických návazností. Už mnohokrát se zdálo, že zkolabuje kvůli vnitřním pnutím nebo se dočká jiné pohromy, jenže žádný katastrofický scénář se nenaplnil. Také válku v sousedním Iráku země přečkala bez velkých změn. Naskýtá se proto otázka, do jaké míry je toto ticho zásluhou vládnoucí dynastie Hášimovců, respektive současného krále Abdalláha II.
Mohamedův potomek
V roce 1920 bylo území osídlené kočovnými beduínskými kmeny předáno Británii jako součást mandátu Palestina. O rok později byl pod britským patronátem vyhlášen poloautonomní emirát Zajordánsko. Ten získal v roce 1946 nezávislost. Silné vazby na Británii přetrvaly i poté. Velitelem elitní Arabské legie byl legendární britský generál sir John Glubb přezdívaný Paša. Kromě úspěchů ve druhé světové válce vedl v roce 1948 Arabskou legii do boje proti Izraeli. Obsadil Předjordánsko, nyní známé spíše jako Západní břeh Jordánu, a jeruzalémské Staré Město, tedy areály, které byly až do šestidenní války v roce 1967 součástí Jordánska.
Král Abdalláh II. je považován za příslušníka 43. generace potomků proroka Mohameda i za nástupce politiky svého otce Husajna ibn Talála, jenž vládl téměř půl století. Oba panovníky však pojí i vazba k Západu a Británii. Studovali anglické školy a druhou ze čtyř žen krále…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
