Pojem „tlustá čára“ zazněl v Polsku 24. srpna 1989 z úst Tadeusze Mazowieckého, když se po padesátileté pauze stal prvním nekomunistickým premiérem: „Budoucnost oddělujeme tlustou čarou.“ I když další věta zněla „Budeme zodpovědní pouze za to, co jsme udělali, aby se Polsko dostalo ze stavu současného úpadku“, a zmínka o tlusté čáře měla sloužit coby obhajoba nové vlády, tlustá čára se brzy stala symbolem beztrestnosti za činy spáchané před rokem 1989.
Tento význam platí dodnes. Soudní procesy s bývalými komunisty jsou výjimkou. Za vynesení 5 tisíců trestů smrti v letech 1945–56 byli dosud odsouzeni – vzhledem k věku to bylo vždy jen k symbolickým trestům – dva soudci. Za zločiny spáchané během výjimečného stavu (nepočítaje tucet vyšetřovatelů tajné policie odsouzených za činy menšího kalibru a vyjma přímé vrahy kněze Popieluszka odsouzené ještě za éry generála Jaruzelského) – nikdo.
Zákon umožňující lustrace byl schválen až v roce 1997. Týká se poměrně malého okruhu funkcí, asi 23 tisíc postů (v Maďarsku 17 tisíc). Dosud přispěl k odhalení necelé stovky osob, které se přiznaly ke spolupráci (díky tomuto přiznání mohou podle polského zákona dál svou funkci zastávat), anebo ji zatajily (tím zákon porušily, takže 10 let žádnou veřejnou funkci zastávat nesmí). V dnešním Polsku se nikdo – až na aktivisty nečetných krajně levicových…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
