V neděli 7. listopadu se v Makedonii konalo neúspěšné referendum o novém územně správním dělení země – k urnám přišlo jen 26 procent oprávněných voličů. Lidové hlasování svolali makedonští nacionalisté, kteří nesouhlasí se změnou hranic některých okresů. Nová mapa Makedonie je součástí širších politických dohod, uzavřených díky západnímu zprostředkování mezi makedonskou a albánskou politickou reprezentací po krátkém albánském povstání v roce 2001. Cílem dohod je zlepšit postavení albánské menšiny – podle makedonských nacionalistů se však jedná o kouskování Makedonie a o první krok k separaci albánských území a vytvoření „Velké Albánie“. Ačkoli většina Makedonců sdílí názor, že se Albáncům pod tlakem Západu příliš ustupuje, referendum znamenalo pro rozhádanou nacionalistickou opozici jasnou porážku. Přispěl k tomu nejen strach z dalšího konfliktu, který by mohl po případném úspěchu referenda následovat, ale i chytrý krok USA. Američané totiž krátce před hlasováním uznali Makedonii pod jejím názvem. Tento krok zatím blokovalo Řecko, které trvá na tom, že kvůli své stejnojmenné provincii má na název Makedonie monopol. Dlouhých 13 let je tak Makedonie v mezinárodním styku označována potupným názvem „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“. To, že nejmocnější stát světa přiznal jejich zemi důstojné jméno, vyvolalo bouři veselí. V hlavním městě Skopje se shromáždily…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
