Vražda bijce muslimů

Je první listopadové úterý a na nizozemský Amsterodam padá tíha. Všichni, kteří chtěli sledovat výsledky amerických prezidentských voleb, teď neplánovaně sledují reprízu televizní politické debaty dvou mužů, z nichž ani jeden už v tuto chvíli není na živu: zemřeli, protože kritizovali vyznavače Alláha. Tady ale shoda končí. Zatímco smrt prvního z nich – populisty Pima Fortuyna – považovali Holanďané před dvěma lety ještě za nepříjemný úlet, úterní smrt druhého muže – novináře Thea van Gogha – vyvolala šok z toho, jestli se v nejtolerantnější zemi Evropy nestává násilí osvědčeným prostředkem k tomu, jak umlčet názorového oponenta. Pro ostatní Evropany pak nizozemský případ potvrzuje důležitost otázky, jak tady budeme dál žít s rychle rostoucí muslimskou menšinou.

„Byl to profesionální provokatér, taky ale milované dítě obyvatel Amsterodamu,“ říká právník Hannu Wangemund, jeden z těch, jež nejnovější politická vražda citově zasáhla. I on přišel v úterý večer na centrální náměstí a byl jedním z dvaceti tisíc demonstrantů (víc se jich tam nevešlo). Shromáždění svolalo vedení radnice a členové rodiny zavražděného van Gogha všechny vyzvali, aby dali nějakým hlukem najevo, že se nenechají umlčet. Nočním Amsterodamem se tak nesl hluk píšťalek, kastrolů, klaksonů, mlácení do popelnic. Demonstranti si přelepili pusu nápisem Nenecháme se umlčet. „Byl to jasný útok na…