Zázrak s chlebem jsem zažil na vlastní kůži
Vážení přátelé, pilně sledujeme časopis Respekt. Mnohé články, které považujeme za zajímavé, natiskneme a jejich kopie potom rozesíláme některým krajanům, kteří nemají přístup k internetu. Jedním z těchto zajímavých článků byl i text nazvaný Zázrak s chlebem (Respekt č.43/2004). Poslali jsme jej také jednomu z našich blízkých přátel – Petrovi R., který nám poté, co jej obdržel, napsal následujících pár řádků:
„Článek Ruth Bondyové a Marka Švehly Zázrak s chlebem byl pro mne coby bývalého vězně lodžského ghetta, kam jsem byl deportován z Prahy s rodinou v říjnu 1941, ohromně zajímavý a překvapující. Obdivuji nezištné dílo, podnikavost, obětavost a zásluhy Heinze Prossnitze, který jistě pomohl mnoha uvězněným lidem v ghettech a lágrech, ulehčil jim utrpení a hlad, i když mnozí nakonec podlehli a nepřežili. A jak je smutné, že sám nepřežil a byl tragicky zavražděn v plynové komoře.
Článek se mě osobně dotkl i z jiného důvodu, připomněl mi můj vlastní zázrak s chlebem: v polovině r. 1942, poté co už oba naši rodiče a blízcí v ghettu zemřeli a bratr a já jsme živořili a trpěli neustálým hladem, byl nám nečekaně doručen balík odeslaný z Prahy. Byl zabalen do hnědého papíru, a když jsme balení netrpělivě roztrhali, objevil se nám zázrak, bochník plesnivého chleba. Na ten jsme se samozřejmě vrhli a zhltali jako největší pochoutku. Chleba…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
