Ze všech prvků bezpodmínečně nutných ke vzniku života je nejvzácnější fosfor, neboť jeho výskyt je ve vesmíru nejméně hojný. Pokud by se podařilo zjistit, kdy a za jakých okolností se poprvé objevil na Zemi, mohlo by to mnohé naznačit i o původu a stáří života. Odpověď na otázku, jak se na naši planetu dostaly ostatní biogenní prvky, je až stereotypně jednoduchá: za vodu, uhlík i další těkavé sloučeniny vděčíme nejjednoduššímu typu meteoritů – uhlíkatým chondritům. Přítomnost fosforu s jejich pomocí však vysvětlit nelze – téměř jej totiž neobsahují. Nedávný výzkum tří mladých badatelů z Arizonské univerzity ale ukázal, že bohatá na fosfor jsou takzvaná meteorická železa – tělesa, která původně tvořila jádra malých planet, jež vznikly ve stejné době jako Země, na rozdíl od ní se však z nejrůznějších důvodů později rozpadly.
Jedno vysvětlení, kde se na planetě vzal fosfor, se tedy nabízí: „napršel“ na ni spolu s meteorickými železy. Do potvrzení má tato teorie sice zatím ještě daleko, pokud by se ale ukázala jako trefná, znamenalo by to, že dosud obecně uznávaný okamžik vzniku života na Zemi je třeba posunout o pěkných pár milionů let.
•••
Většina meteoritů, které dopadají na Zemi, pochází z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, dvě skupiny jsou však odjinud. Ta, již si vědci zvykli označovat jako SNC, je původem pravděpodobně z Marsu. Slovíčko pravděpodobně je na místě, neboť definitivní důkaz pro tuto…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
