Rusko udělalo výborný obchod: ve čtvrtek tamní vláda schválila kjótský protokol. Teď je sice na řadě parlament, jeho souhlas se však v Putinově Rusku bere jako hotová věc. Po sedmi letech od podpisu tím kjótská smlouva o snížení emisí skleníkových plynů začne platit. The Economist (v internetovém vydání) je v hodnocení opatrný. Uznává sice jako fakt, že Země se ohřívá a že důvodem je oxid uhličitý, vznikající pálením uhlí a ropy, ale není jasné o kolik (podle klimatického panelu OSN se Země oteplí v příštím století o 1,4–5,8 stupňů). Ani kjótský protokol to nezastaví, jen přibrzdí. Do roku 2012 mají signatáři z řad průmyslových zemí snížit emise o 5 % pod stav z roku 1990. Slib se ale netýká dvou hlavních znečišťovatelů dneška: USA odmítly ratifikaci (prezident Bush i celý Senát byli proti), Čína nebyla považována za průmyslovou zemi. Mezi ekonomy bývá zvykem „Kjóto“ kritizovat jako příliš nákladné opatření s příliš malými a nejistými přínosy. Rusko však nemohlo prodělat: po kolapsu svého těžkého průmyslu vypouští o třetinu méně emisí než v roce 1990, takže závazky z Kjóta splní, i kdyby nechtělo. K podpisu se ovšem Kreml uvolil, až když EU slíbila podpořit vstup Ruska do Světové obchodní organizace. A ještě Vladimir Putin předvedl, jak to myslí hezky s celou planetou, když už ne s demokracií.
•••
Nenápadná zpráva v ruchu minulých dní snadno zapadla: z ministerstva financí byli náhle vyhozeni Jiří Špička a Michal Morawski.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
