Britská výtvarnice Linder bývá nazývána punkovou umělkyní – především proto, že v 70. letech pomáhala definovat vizuální stránku tohoto hudebního stylu. Letos padesátiletá výtvarnice se proslavila svými fotomontážemi a kolážemi, v nichž ostře feministickým způsobem ztvárňuje téma ženství. Inspiraci čerpá zejména z historie módy a masmédií i jungovské psychologie. V pražské galerii Futura začala minulý pátek nejnovější výstava Linder nazvaná Životy snících žen. Obsahuje dvanáct sítotisků, jimž jako předloha posloužil kapesní erotický kalendář vydaný v Československu roku 1970. Socialistické nahotinky výtvarnice různým způsobem dotvořila, přidala k nim například surrealistické artefakty z lidských šatů či vlasů.
•••
Jen málokterá pražská moderní stavba oslovila malíře a fotografy tak jako libeňský plynojem – velká ocelová koule, postavená roce 1932. Klíčovou roli pak plynojem sehrál v poetice Skupiny 42 libující si v městském civilismu a ohledávání periferie. Ani v následujících desetiletích nepřestala třpytivá koule umělce fascinovat, Josef Škvorecký na její počest v roce 1958 zveršoval blues. Libeňský plynojem na obrazech a fotografiích různých autorů nyní představuje stejnojmenná výstava v pražském Domě U Zlatého prstenu.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
