Černá Hora a Republika Srbská v Bosně chtějí společnou přehradou zatopit nádherný kaňon řeky Tary – místo chráněné jako součást světového dědictví UNESCO. Podle místních i zahraničních kritiků představuje stavba „plánovanou ekologickou katastrofu“.
Tajná dohoda
Nezávislá média a ekologičtí aktivisté odhalili skutečný rozsah plánovaného projektu teprve nedávno. Černohorská vláda totiž smlouvu s Republikou Srbskou v Bosně o výstavbě hydrocentrály podepsala koncem dubna tajně, pro jistotu bez jakékoli studie o dopadech projektu na životní prostředí a navíc protiústavně – podobné dohody mají totiž projít schválením v parlamentu. Oficiálně jde o „nezbytnou stavbu“, která Černé Hoře, sužované výpadky proudu, zajistí levný přísun elektrické energie. Bližší pohled na celý plán však veškeré ekonomické argumenty demaskuje jako nesmyslné. Zvednutí hladiny sníží výkon již existující hydrocentrály na řece Piva na minimum, znehodnotí turistický potenciál kaňonu Tary a vynutí si výstavbu nové infrastruktury nad zaplavenými oblastmi. Přestože většina zaplaveného území bude na černohorské straně, Černá Hora má podle dohody právo na pouhých 25 % elektrické energie. Ani tu čtvrtinu však nebude dostávat zdarma, nýbrž kupovat za tržní ceny od vlastníka koncese, která bude udělena na 30–50 let. A vlastníkem koncese je londýnská společnost, vlastněná srbsko…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
