Po 150 dnech, kdy si připravoval obranu, předstoupil Slobodan Milošević opět před mezinárodní soudní tribunál v Haagu, kde se zodpovídá ze zločinů, spáchaných během válek v Chorvatsku, Bosně a Kosovu. Ve čtyřhodinovém projevu zopakoval někdejší srbský vůdce obvyklé fráze o spiknutí Německa, Vatikánu a USA proti Jugoslávii a nelegitimnosti procesu. I nadále se hodlá hájit sám – odmítl dva právníky, které mu soud přidělil za účelem urychlit tři roky se táhnoucí proces. Vyšetření několika kardiologů totiž prokázalo, že obžalovanému stoupá tlak vždy, když je vystaven stresu. Jelikož to je v soudní síni prakticky neustále, hrozilo, že se kauzu podaří uzavřít až daleko za plánovaným říjnem 2005.
Pojmenovat zločin
Málokterý proces je tak reflektován jako tento. U Srbů nebudí největší emoce osud někdejšího prezidenta, ale pojmenování zločinů. Aby byl totiž Milošević usvědčen ze zločinů proti lidskosti, válečných zločinů či genocidy (z těchto tří bodů je Milošević obviňován), musí obžaloba nejprve dokázat, že se skutečně udály. A to v Srbsku, kde v době Miloševićova vydání do Haagu v roce 2001 více jak polovina občanů nedokázala uvést ani jeden(!) zločin, spáchaný srbskými ozbrojenými silami na území bývalé Jugoslávie, neradi slyší.
Přímé důkazy, že by Milošević chtěl spáchat genocidu bosenských Muslimů, samozřejmě chybějí. Srbský prezident nebyl tak prostořeký jako šílený psychiatr Radovan Karadžić, který veřejně v bosenském parlamentu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
