V příštích několika letech se stáhne 60–70 tisíc amerických vojáků ze západní Evropy a z Asie z velké části zpět do vlasti. Překvapení? Jak se to vezme. O tomto kroku se psalo ve strategických koncepcích Spojených států už minimálně tři roky. Jen se nevědělo, kdy přijde – projev George Bushe z minulého pondělí, v němž toto oznámení zaznělo, byl zjevně načasován do předvolební kampaně (kdo by nechtěl slyšet, že „naši hoši“ se vracejí?). Vyzývatel John Kerry se ihned ozval, že prezident stažení špatně načasoval, takže v době války proti teroru jen zbytečně zneklidňuje evropské a asijské spojence.
Jde však samozřejmě o mnohem víc než o předvolební tah. Největší stažení amerických vojáků od druhé světové války je prvořadá strategická událost a reakce na změnu charakteru válčení ve 21. století. Američané budou lépe zasahovat kdekoli na zeměkouli a tím pádem i účinněji prosazovat své zájmy.
Válčit z domova
Spojené státy stahují své vojáky jednak na vlastní území (aby posílily vlastní obranu), jednak je chtějí přemístit na nové vojenské základny (aby mohly lépe zasahovat v citlivých regionech). V kontextu války proti terorismu to má srozumitelnou logiku. Američané se obávají možného chemického, biologického či jaderného útoku teroristů proti městům, nebo dokonce proti celým rozsáhlým územím. V takovém případě je třeba mít k dispozici vycvičené protichemické a radiační specialisty a také jednotky, které by pomohly policii…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
