Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Téma

Šumné Zimbabwe

Dávejte si velký pozor, zní nejčastější rada znalců člověku, který má jako novinář namířeno do Zimbabwe. Ještě před pár lety to byl africký ráj, pak ale prezident Robert Mugabe nastolil vládu tvrdé ruky a dnes je všechno jinak. V zemi umírají lidé hlady, nad lídrem opozice se vznáší stín šibenice a mezinárodní společenství se pře, co s tím. Tady je příběh z království někdejšího hrdiny, který k stáru vyhlásil nemilosrdnou válku vlastnímu obyvatelstvu. Hotel nedaleko centra je široko daleko jediná budova v zimbabwské metropoli Harare, kde se večer svítí. Venku hvízdá červencový vítr a je sotva dvanáct stupňů nad nulou, uvnitř hotelu to ale není lepší. Potemnělé vstupní hale dominuje Mugabeho portrét ve zlatém rámu. Jeho přísná tvář s hitlerovským knírkem podtrhuje chlad v místnosti a monotónní hudbu, která se line z prázdného hotelového baru. „Zavolat si můžete,“ říká znuděný recepční, „ale jenom tady ode mě. Na pokojích nejsou telefony. Nadiktujte mi to číslo.“ Bere do ruky tužku a poslouchá, jak si smlouváme schůzku s člověkem na druhém konci drátu.

Fotografie: Na první pohled to člověk nepozná, ale je to válka. Harare, třída Roberta Mugabeho, 2004.) Foto: Ludvík Hradilek • Autor: Respekt
Fotografie: Na první pohled to člověk nepozná, ale je to válka. Harare, třída Roberta Mugabeho, 2004.) Foto: Ludvík Hradilek • Autor: Respekt

Dávejte si velký pozor, zní nejčastější rada znalců člověku, který má jako novinář namířeno do Zimbabwe. Ještě před pár lety to byl africký ráj, pak ale prezident Robert Mugabe nastolil vládu tvrdé ruky a dnes je všechno jinak. V zemi umírají lidé hlady, nad lídrem opozice se vznáší stín šibenice a mezinárodní společenství se pře, co s tím. Tady je příběh z království někdejšího hrdiny, který k stáru vyhlásil nemilosrdnou válku vlastnímu obyvatelstvu.

Vítejte v Harare

Hotel nedaleko centra je široko daleko jediná budova v zimbabwské metropoli Harare, kde se večer svítí. Venku hvízdá červencový vítr a je sotva dvanáct stupňů nad nulou, uvnitř hotelu to ale není lepší. Potemnělé vstupní hale dominuje Mugabeho portrét ve zlatém rámu. Jeho přísná tvář s hitlerovským knírkem podtrhuje chlad v místnosti a monotónní hudbu, která se line z prázdného hotelového baru. „Zavolat si můžete,“ říká znuděný recepční, „ale jenom tady ode mě. Na pokojích nejsou telefony. Nadiktujte mi to číslo.“ Bere do ruky tužku a poslouchá, jak si smlouváme schůzku s člověkem na druhém konci drátu. „Cizinci platí v dolarech,“ říká poté na naši žádost o pokoj. „A dvakrát víc než místní. To je předpis.“ Máme za sebou dvanáctihodinovou cestu autobusem ze sousední Zambie, blíží se půlnoc a hledat někde v temném městě větší vstřícnost by nemuselo vyjít. Takže vítejte…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].