Neuvěřitelných půl milionu lidí navštívilo předminulý víkend dechový festival Dragačevska truba, který se už více než čtyři desítky let koná v městečku Guča v centrálním Srbsku. Do smutné reality země přinesl festival trochu naděje a potvrdil slova prezidenta Tadiče, že „vysílá do světa radost a že je to obraz Srbska, který by svět měl vidět“. A svět ho viděl. Nejen Srbové, ale i Makedonci, Slovinci, Němci, Švédové, Američané, a dokonce i Australané se po čtyři dny proplétali přeplněnými ulicemi Guči mezi krámky s načerno vypálenými CD, klobásami, pivem a rakijí od jednoho dechového orchestru ke druhému. Nechyběla ani nezbytná národní ikonografie – prodejci nabízeli trička a jiné suvenýry s obrázky „národních hrdinů“ Radovana Karadžiče, Ratka Mladiče či Slobodana Miloševiće (u posledně jmenovaného s desetiprocentní slevou pro důchodce). Většina z tisíců návštěvníků, kteří se pohupovali v rytmu svižné balkánské dechovky, to však nechávala bez povšimnutí a věnovala se jen zábavě. K dobré náladě bezesporu přispěla i rekordní konzumace piva a místního proslaveného zelí (5 tun).
Každý den se něco dělo. Soutěž orchestrů mládeže, půlnoční koncert, ranní budíček čtyřmi dechovkami, které ze čtyř světových stran míří k pomníku ve středu Guči (věnovanému ničemu jinému než trubce), pravá dragačevská svatba z 19. století a nechyběly ani vesnické zvyky – zápasení či…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
