Tvoří druhý nejsilnější vojenský kontingent v Iráku. Zajišťují přísun potravin a pohonných hmot, chrání konvoje, čas od času se zapojí i do přímých bojů. Ne vždy jsou vidět na obrazovkách tak, jako když dav věšel jejich mrtvá těla na most ve Falúdži. Ne, nejsou to britští ani američtí vojáci. Jsou to zaměstnanci soukromých vojenských firem.
Rosteme o 300 %
Moderní žoldáci těží zejména z válek v Iráku a v Afghánistánu. Například jen z prostředků určených na vojenské operace na Středním východě zaplatí Pentagon soukromým dodavatelům různého zboží a služeb více než 28 miliard dolarů. Pro srovnání, tato suma je jen o málo menší než plánované příjmy českého státního rozpočtu.
Ve dvacátém století se nájemní válečníci objevovali spíš sporadicky. V 60. letech bojovali v Africe, v 80. letech dělali poradce protikomunistickým hnutím ve třetím světě. Ve vojenské branži ale vždy zůstávalo u dělení na „seriózní dodavatele“, kteří poskytují výzbroj a výstroj, a na polosvět „nájemných žoldnéřů“. Soukromých vojenských společností druhého typu nebylo mnoho a jejich šéfové byli v lepším případě chápáni jako draví podnikatelé na hraně zákona.
Ostrá hranice ale v posledních letech mizí a dodavatelé bot a konzerv splývají s dodavateli žoldnéřů. Například kuvajtskou základnu Camp Doha, odkud odstartovala válka proti Iráku, provozuje konsorcium tří soukromých firem.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
