George W. Bush představil minulý týden základní obrysy nového imigračního zákona, jehož stěžejním bodem je legalizace statutu těch, kteří ve Spojených státech pracují načerno. Pokud Kongres Bushův návrh podpoří, mohly by miliony takto zaměstnaných lidí napříště požádat o tříletá pracovní víza – s možností prodloužení až na šest let – a získat tak kromě legality také některá práva, například na minimální mzdu. Dobrozdání zaměstnavatele, že dotyčnému dává práci, by bylo podmínkou k obdržení pracovního povolení.
Návrh není bleskem z čistého nebe. O novém imigračním zákoně a zlepšení situace především hispánských přistěhovalců Bush mluvil už na počátku svého volebního období během setkání se svým mexickým protějškem Vicentem Foxem. O čtyři dny později však přišlo 11. září a plán na větší otevření Ameriky imigrantům zůstal – až do minulého týdne – u ledu.
Pořád je co dělat
Motivy, které stojí za Bushovým návrhem, jsou politické i ekonomické. Počty nelegálních imigrantů v Americe se odhadují na nejméně osm milionů a každý rok čtvrt až půl milionu dalších přibývá. Polovinu z nich přitom tvoří Mexičané. Vzhledem k tomu, že Hispánci představují také téměř 10 % americké populace, je politický cíl zřejmý – získat přízeň této menšiny před nadcházejícími volbami. Tato kalkulace ale nemusí vyjít. Přes vysoké absolutní počty využívá práva volit stále pouze…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
