Statistický úřad předpověděl letos vysokou nadúrodu (u obilí takřka o třetinu více a řepky dokonce téměř dvojnásobek toho co loni) a čeští zemědělci hned oznámili, že letos nebudou platit ekonomické zákony. Kdo by totiž čekal, že cena obilí a řepky klesne, tak je podle nich na omylu. Naši zemědělci se totiž rozhodli raději narvat velkou část úrody do skladů a zbytek se snažit vyvézt na unijní trhy, aby udrželi domácí cenu co nejvyšší. Jak to už komentovali zástupci obchodníků – je to svérázný farmářský dík nám daňovým poplatníkům za miliardové dotace, kterými zemědělce každoročně zásobíme. Když od nás žádají peníze, říkají, že jejich práce není normální byznys. A když díky naší podpoře uspějí a mohou solidaritu opětovat, říkají – Proč? Vždyť jde o běžný byznys. Měli bychom je zřejmě donutit, aby si vybrali jenom jednu z těch dvou židlí.
A ještě jednou ze zemědělství. Palasovo ministerstvo zveřejnilo statistiku, která asi neudělala radost příznivcům družstevního hospodaření: zatímco průměrný soukromý rolník hospodařil se ziskem 261 korun na hektar, družstevník naopak na hektaru prodělal bez patnácti korun rovnou tisícovku – a to nemluvě o tom, že družstevní zemědělci získávají podstatně vyšší dotace od státu než soukromí. Přitom právě družstevníci jsou ti, kteří nejčastěji demonstrují, žádají o další a další peníze z veřejné kasy, a například loni touto dobou jejich šéf Václav Hlaváček hřímal, že jich bez státní pomoci třetina zkrachuje. Vůbec by…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
