Jeden starý problém: má cenu sterilizovat potraviny radioaktivním ozářením? Na jedné straně se tím v potravě zahubí bacily, na druhé však existuje strach, zda se zářením nemohou do potravy dostat jiné toxické látky, tzv. radiotoxiny, které by mohly působit zhoubně. V 50. letech minulého století se potvrdilo, že takto ošetřená potrava je vskutku infekčních bakterií prostá, a proto „zdravější“ (diskuse se vedla zejména se zřetelem k přenosu trichinózy neozářeným vepřovým masem). Američtí astronauti měli k dispozici pouze potravu radioaktivitou sterilizovanou. Přitom pokud jde o možné obavy, prokázalo se, že takové vybití bakterií nevede ke „zbytkové“ radioaktivitě ozářené potravy. Riziko nenaznačily ani pokusy na zvířatech. V nedávném vydání prestižního The New England Journal of Medicine se autoři Osterholm a Norgan dokonce zabývají otázkou, zda by pro prevenci potravových infekcí nebylo dobře používat radioaktivitu u hamburgerů.
Strach z možných radiotoxinů však nevymizel. Mnohé restaurace v USA dnes negrilují jinou drůbež než takovou, která byla ozářením zbavena bakterií – ovšem kvůli obavám strávníků to raději neinzerují. V roce 2004 federální orgány doporučily sterilizaci ozářením u mletého masa pro všech 27 milionů amerických dětí stravujících se ve školních jídelnách. Prospěch je zřejmý, riziko nulové. Některé školské rady však ozařování pro své děti zakázaly – s odůvodněním, že školní děti nemají sloužit jako „pokusná…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
