Přechodná vláda povede zemi k předčasným volbám. Pokud ji to nepříliš přátelsky naladěný parlament dovolí, pokusí se pokračovat v opatrné rozpočtové reformě. Dosud vládnoucí sociální demokraté jsou fatálně rozštěpeni. V blížících se volbách nepochybně uspěje liberálně-konzervativní euroskeptická pravice. A druzí asi budou ultralevicoví extremisté, kteří chtějí oškubat bohaté, spílají Západu a chtějí zemi pootočit k Rusku. O které zemi je řeč? Česká republika, léto 2004? Ale kdež, současné Polsko.
Skoro by se chtělo napsat, že mezi oběma zeměmi je nyní rozdíl hlavně v čase. Přičemž severní sousedé jsou napřed. Zatímco v Praze odstoupil teď sociálnědemokratický premiér, Varšava totéž zažila už počátkem května a minulý čtvrtek zde (na druhý a poslední možný pokus) dostal důvěru dočasný „kabinet odborníků“ Marka Belky. Pravda, s dalšími paralelami opatrně. Pokud jde o opozici, ODS se rámcově podobá polské Občanské platformě, jenže Mirek Topolánek je politik zatím maximálně hejtmanského formátu, který postrádá zahraniční rozhled i antikomunistickou minulost polského stínového premiéra Jana Marii Rokity. Česká ČSSD by pro změnu těžko hledala svého profesora Belku: renomovaných ekonomů má zoufalý nedostatek a se západním vzděláním ani jednoho.
Ale dvě inspirace by teď Praha na severu najít mohla. Tou první je ekonomický program Belkovy vlády, tou druhou jeho politika vůči cizině. I tamním reformám se sice v Polsku vytýká, že jsou nedůsledné a rozmělněné,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
