Ještě donedávna byl Royal Dutch/Shell hrdý a obdivovaný ropný gigant. Jedna z největších společností světa s obratem okolo 160 miliard eur, zaměstnávající kolem 100 tisíc lidí ve více než stovce zemí na světě. Royal Dutch/Shell jsou de facto dvě firmy (každá se samostatnou správní radou), které společně investují do jiných společností a vytvářejí tak skupinu známou jako Shell. Nejobdivovanější částí Shellu bylo jeho plánovací oddělení, které správně předpovědělo ropné krize v 70. letech či rozpad SSSR, a jeho finančníci a inženýři. Jenže po této pověsti je od letoška veta.
Minulý čtvrtek vedení Royal Dutch („větší polovina“ společnosti) kapitulovalo před rozezlenými investory. Podle Financial Times navrhne například zrušení prioritních akcií, s jejichž pomocí manažeři mohli účinně vetovat personální změny, slíbilo uvažovat o dalších změnách, které oslabí jejich moc. Důvod? Stále se rozrůstající účetní skandál.
Devatenáct, totiž čtrnáct
Začalo to přitom nenápadně. V lednu letošního roku Shell zveřejnil „mírné úpravy“ v odhadech velikosti svých „prokázaných“ zásob ropy a zemního plynu a ohlásil jejich částečné přeřazení do „pravděpodobných“. Samo o sobě by to nebylo tak vážné, neboť rozdíl mezi prokázanými a pravděpodobnými zásobami není úplně ostrý (zjednodušeně: prokázané jsou takové, které je možné okamžitě dodat na trh, u pravděpodobných existuje určitá časová prodleva). Jenže by nesmělo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
