Zdravíme VI. sjezd KSČM
Když se slavilo rozšíření Evropské unie a v novinách se psalo, čím vším Češi obohatí Evropu, snad nikdo nezmínil Komunistickou stranu Čech a Moravy – národní unikát, jakési politické syrečky, smíchané se semtexem. V žádné unijní zemi se nenajde podobně macatý, živoucí a nebezpečný relikt sovětské éry, navíc zásadně ovlivňující veřejný život. Koncem týdne má KSČM, podle průzkumů druhá nejsilnější partaj v zemi, v Českých Budějovicích šestý volební sjezd. Komentátoři, kteří si podobně jako politici nevědí s komunisty rady, mají občas tendenci vzhlížet ke sjezdu s jakousi nevyslovenou, ale mezi řádky patrnou nadějí. Zbytečně. KSČM nemá důvod měnit sebe, ani své vůdčí postavy. I kdyby snad zvolila nového šéfa, stejně ji to nepolidští – nepotřebuje reformu, nikdo ji k tomu nenutí. Její sjezd bude sebevědomý, spokojený, takřka vítězný.
Když se slavilo rozšíření Evropské unie a v novinách se psalo, čím vším Češi obohatí Evropu, snad nikdo nezmínil Komunistickou stranu Čech a Moravy – národní unikát, jakési politické syrečky, smíchané se semtexem. V žádné unijní zemi se nenajde podobně macatý, živoucí a nebezpečný relikt sovětské éry, navíc zásadně ovlivňující veřejný život. Koncem týdne má KSČM, podle průzkumů druhá nejsilnější partaj v zemi, v Českých Budějovicích šestý volební sjezd. Komentátoři, kteří si podobně jako politici nevědí s komunisty rady, mají občas tendenci vzhlížet ke sjezdu s jakousi nevyslovenou, ale mezi řádky patrnou nadějí. Zbytečně. KSČM nemá důvod měnit sebe, ani své vůdčí postavy. I kdyby snad zvolila nového šéfa, stejně ji to nepolidští – nepotřebuje reformu, nikdo ji k tomu nenutí. Její sjezd bude sebevědomý, spokojený, takřka vítězný.
Docent ví, co chce
Zhruba před jedenácti lety, v červnu 1993, se komunisté sjeli do Prostějova. Nebyla to událost, jíž by normální lidé přikládali velký význam: odpudivé bytosti v tesilových oblecích a umělohmotných halenkách kdekdo v televizních zpravodajských šotech sledoval s povýšeným úsměvem, který provázelo vcelku příjemné mrazení – je to hnusné, ale už je to pryč, brzy vymřou, vždyť kdo by je ve svobodné kapitalistické zemi volil? Tehdy se stal předsedou KSČM jakýsi Miroslav Grebeníček, učitel dějin dělnického hnutí, docent,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
