Spravedlnost podle soudce Kubíčka

Lydie Žigová (21) již nedokáže věřit ve spravedlnost. „Už mám jenom pořád hrozný strach,“ říká žena, kterou loni přepadli uprostřed noci v jejím jesenickém bytě tři násilníci, zbili ji tak, že oslepla na jedno oko, a jejímu muži rozřezali střepem obličej i tělo. První šok čekal Lydii u soudu: úspěšný pokus „dát Cikánům na pamětnou“ vynesl jejím mučitelům krátké podmínky. A další rána přišla nyní. Poté co si rozbouřený ohlas veřejnosti i politiků na nepochopitelně nízký rozsudek vynutil obnovené projednávání případu, označil se jesenický soudce za „podjatého“ a věc bude nutné předat někomu jinému. Vyrovnání účtu se třemi násilníky, kteří mezitím stačili v rodném městě krutě zbít romského invalidu a napadnout několik dalších příslušníků tamní romské menšiny, se tak odkládá na neurčito. Bílý Jeseník s tím vřele souhlasí.

Nesvadbová chce na ulici

Život manželů Žigových tone deset měsíců od loňského přepadu stále v šeru a ve tmě: obě okna v jediné malé místnosti pod železniční tratí zakrývají těžké skříně. Mají zabránit, aby do bytu mediálně známé rodiny nevletěla oblíbená pomůcka severomoravských rasistů – zápalná láhev. V noci pak Žigovi raději nerozsvěcí; nechtějí totiž své bílé okolí „zbytečně provokovat“ už jen tím, že jsou doma. A i jinak jsou věci při starém. Lydie Žigová stále nevidí na oko rozbité úderem dlažební kostky…