V nedávném projevu pro podnikatele na pražském Žofíně zmínil premiér Vladimír Špidla nutnost ekologizovat českou daňovou soustavu – ostatně k tomu se vláda zavázala už ve svém programovém prohlášení v roce 2002. Ironií osudu právě ve stejný den Špidlův kabinet schválil novou energetickou koncepci státu, která mimo jiné umožňuje prolomit limity těžby uhlí a výraznější zdanění nešetrné výroby energie v následujícím čtvrtstoletí v podstatě vylučuje. Zelené daně přitom nepředstavují ránu české ekonomice.
Kdo zaplatí okna
Vyšší zdanění nafty nebo elektřiny z uhelných elektráren nemá být pomstou těžkému průmyslu či trestem pro majitele aut. Je pouhou snahou státu, aby se ti, jejichž činnost škodí okolí, podíleli na úhradě z toho plynoucích nákladů a tím byla zvýšena jejich motivace ke změně. Začnou-li vám například pod okny projíždět kamiony, zisk z této činnosti inkasují jen dopravci, zatímco výměnu oken za protihluková platíte vy a škody na životním prostředí nikdo. Studie OECD, která tyto takzvané externí náklady zkoumá ve všech východoevropských zemích, hovoří o tom, že v České republice jen v dopravě dosahují částky 100 miliard korun ročně. Pro srovnání: sto miliard představuje dotaci státu vysokým školám na sedm let dopředu.
Ekologická daňová reforma je rozpočtově neutrální: o co je dražší benzin či uhlí, o to klesnou jiné daně, většinou z příjmu nebo sociální odvody. Německý institut pro hospodářský výzkum uvádí, že tato reforma…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
