Kdo se jednou ocitne v chaotických ulicích Jakarty, plných automobilů, bosých dětí, prodavačů, zvířat, smogu a hluku, asi si položí otázku, jestli Indonésie vůbec má nějakou vládu. Země je sžíraná korupcí a její integritu trhají regiony, které usilují o vlastní nezávislost. Prezidentka Megawati Sukarnoputri se stala hlavou státu pouze na základě skutečnosti, že je dcerou Sukarna, zakladatele Indonésie. Nikdy nestudovala, a jak se nechala slyšet, jejím původním přáním – než vstoupila do politiky – bylo stát se ženou v domácnosti. Je pověstná zvláštním chováním. Významným návštěvám například nabízí sladkosti, zatímco se vede řeč o terorismu. Přesto je však Megawatina apatická vláda pro většinu lidí určitým pokrokem ve srovnání s předchůdcem Abdurahimem Wahidem – téměř slepým starcem, známým totální neschopností, který byl schopen při zasedání vlády usnout.
Indonésie, čtvrtý nejlidnatější stát na světě a největší muslimská země, je terčem terorismu. Stačí připomenout útoky na diskotéky na Bali nebo loňský atentát na hotel Marriot v centru metropole. Strážníci proto zastavují a kontrolují každé auto vjíždějící do hlavních obchodních oblastí a k významným hotelům. Právě kvůli sílícímu fundamentalismu založil Ulil Absar Abdalla v roce 2001 organizaci s názvem Liberální islámská síť, která podporuje snahy o liberální výklad islámu. Zprostředkovává publicistické články do novin vycházejících po celém souostroví, produkuje pořady na rozhlasových stanicích,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
