Na první pohled vypadá ta zpráva jako donebevolající rasismus. Rodiče žáků jedné z brněnských škol nechtějí, aby se jejich ústav sloučil se sousedním – protože tam chodí převážně romské děti. Podrobnější pohled ale odkrývá u rodičovských obav racionální jádro. Právě to jádro, se kterým si na rozdíl od brněnského incidentu skvěle poradili v severomoravském Krnově.
Magických čtyřicet
Třináct škol čtvrti Brno-Střed se – stejně jako všude jinde v republice – pomalu vyprazdňuje. Loni tu z necelých šesti tisíc školáků ubyly další dvě stovky. Vzhledem k aktuálním počtům dětí by čtvrť měla zrušit padesát tříd, dvě školy. Zastupitelé se rozhodli, že redukci začnou sloučením dvou sousedních škol – na Staré a 28. října. „Jsou blízko sebe a obě mají problémy,“ vysvětluje volbu místostarostka Vlasta Svobodová. Jedna ze dvou budov školy na Staré je na spadnutí a na její opravu nemá město peníze – a škole 28. října pro změnu děti ubývají ještě rychleji než ostatním.
Město si slibovalo, že se spolu s přebytečnými kapacitami zbaví i dalšího problému. Do školy na Staré chodí převážně romské děti a politici vědí, že tato segregace není správná. Ještě před patnácti lety přitom bylo na Staré ve třídě pět šest malých Romů. Jak ale romských dětí přibývalo (škola je blízko brněnského romského ghetta), ubývalo naopak dětí bílých. „Magická hranice je…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
