Heuréka

Univerzita v jihoněmeckém Ulmu se z toho šoku dosud nevzpamatovala. Když se kontrolní komise sestavená dvěma hlavními německými grantovými agenturami před nedávnem pustila do přezkumu 347 vědeckých prací Marion Brachové a Friedhelma Herrmanna, dvou tamních špičkových lékařských výzkumníků, skončila její inspekce zdrcujícím odhalením: 52 prací těchto renomovaných vědců obsahovalo falzifikované výsledky a 42 dalších je z toho důvodně podezřelých. Oba aktéři už proto museli s hanbou opustit univerzitní půdu a agentury po nich žádají navrácení zneužitých grantových prostředků.

Padělky a vykradači

Eliot Marshall, jeden z editorů prestižního amerického časopisu Science, se domnívá, že případy vědeckých podvodů jsou mimořádně

řídké – řekněme jeden jasný falzifikát na sto tisíc výzkumníků ročně. Pesimisté však varují, že s vědeckou etikou to až tak růžové není. Odhalené podvody jsou pouze pověstnou špičkou ohromného ledovce, tvrdí a dodávají, že se jich nezřídka dopouštějí i široce uznávaní badatelé. Odvolávají se přitom na statistiku, podle níž každý stý vědec už alespoň jednou v životě narazil na případ evidentních nepravostí.

Opřít se však mohou i o řadu dalších konkrétních případů. Podobně rekordní počet padělků jako u Herrmanna s Brachovou byl totiž nedávno odhalen i u celebrity japonské archeologie Shinichiho Fujimury. Ten se pak pod tlakem důkazů veřejně přiznal,…