Nemocenská se na českém rynku stala během posledního desetiletí nejvíce zneužívaným sociálním pojistným. Současný systém je koncipován pro společenství notorických poctivců, kterými Češi nejsou. Výše nemocenských dávek je pro většinu zdejších zaměstnanců atraktivně vysoká a k získání neschopenky stačí pouze simulování potíží a pochopení u lékaře. Hrozba odhalení je malá a případný trest zanedbatelný. Zásadní změna systému nemocenské by proto měla být důležitým krokem druhé fáze reformy veřejných financí.
S teploměrem a kalkulačkou
Kdykoli vláda přijde i s pouhým nástinem zpřísnění současného systému nemocenské, hlasitě se ozve alespoň jedna ze zúčastněných stran: lékaři, zaměstnavatelé či zaměstnanci. V následných přích často padají termíny jako vyměřovací základ, redukční pásma a karenční doba. To nejpodstatnější, tedy srovnání výše nemocenské a čisté mzdy, ovšem v těchto diskusích zpravidla chybí. Často je přitom opomíjena důležitá skutečnost, že výpočet nemocenské dávky vychází z hrubé mzdy, zatímco z ní samotné se žádná daň ani další odvody neplatí. Nemocenská se také vyplácí za každý kalendářní den, tedy včetně víkendů a svátků, kdy zaměstnanec mzdu normálně nepobírá.
Kdo si s výpočtem nemocenské dá práci, zjistí to, co zběhlí simulanti mají dávno ověřeno praxí. Český zaměstnanec s podprůměrnou mzdou, a těch je u nás více než polovina, má po dvou týdnech nemoci nárok…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
