V době, kdy se otevřely spisy někdejších agentů komunistické Státní bezpečnosti, není od věci si připomenout kulaté výročí jejich nejslavnějšího předchůdce: dva dny před Silvestrem roku 1813 přišel na svět spisovatel a konfident rakouské tajné policie Karel Sabina.
Už těsně po dvacítce začal Karel Sabina publikovat novinové články, romány, povídky i poezii, svou dobu však přežila jen malá část spisovatelova díla – především libreta ke Smetanovým operám Prodaná nevěsta a Braniboři v Čechách. Politická část Sabinova příběhu je však aktuální dodnes.
V době revolučního vření 40. let se Sabina přidal k radikálním demokratům a na lidových shromážděních v roce 1848 patřil k nejvášnivějším řečníkům. Souboj s rakouskou monarchií se však stal českému vlastenci o rok později osudným: o přípravách tzv. májového spiknutí, jež mělo přivést národ na barikády, se dozvěděla rakouská policie a Sabina dostal u soudu jako jeden z hlavních aktérů 28 let vězení. Propuštěn byl sice už po osmi, ale dobře se mu nevedlo. Vídeň někdejším buřičům cíleně bránila publikovat a chudý spisovatel s dvěma dětmi na krku si přivydělával za směšné honoráře pod krycími jmény.
„Tu mi byl zvláštním osudem do cesty vržen prostředek k vyváznutí, a jako topící se člověk stébla slámy se chytá, takž zoufalost mě strhla do kruhu, v němž ležela vina,“ vzpomínal Sabina později na osudný červencový den roku 1859, kdy…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
