Rumunský prezident Ion Iliescu před pár týdny ve slavnostním projevu k Národnímu dni Rumunska upozornil, že jeho země se „nesmíří s žádnými separatistickými projevy, jejichž hlavním cílem je vytvoření etnicky čistých enkláv“. Prezident Iliescu nemusel být konkrétnější, jeho slova jasně mířila k rumunským Maďarům.
Po zhruba deseti letech klidu se část této menšiny v Rumunsku radikalizuje. Umírněnému Demokratickému svazu Maďarů v Rumunsku (UDMR), který zastupuje zájmy menšiny v rumunském parlamentu, hrozí rozštěpení. Z konkurenčního uskupení Národní rada Maďarů v Sedmihradsku nyní vzešel návrh na zřízení autonomního regionu, který by ve středu historického Sedmihradska zahrnoval území tří žup Hargita, Covasna a Mureš. Podle sčítání z roku 2002 se v Rumunsku k maďarské národnosti hlásí 6 % obyvatelstva, tedy zhruba milion a půl osob. V uvedených třech župách ovšem tvoří Maďaři více než 80% většinu.
Nezahojené rány rozjitřil už Ceaušescu
Do vyostření se promítají citlivé otázky soužití. Národní den, oslavující vznik Velkého Rumunska 1. prosince 1918, připomíná Maďarům konečnou ztrátu Sedmihradska – s výjimkou krátkého válečného přičlenění jeho části v letech 1940 až 1944 – tedy celých dvou třetin jejich někdejšího území. Pro Rumuny naopak tento den znamená naplnění snu o velké jednotné zemi, jemuž právě Maďaři po dlouhá staletí předtím bránili. Do…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
