V jednom ohledu bude rok 2003 zapsán do dějin Anglie zlatým písmem. Země, kde se před 180 lety zrodila elitní tvrdá hra se šišatým míčem zvaná rugby, získala letos na podzim poprvé titul mistrů světa. Při dramaticky nastavovaném finále v australském Sydney její mužstvo porazilo tým domácích. Čtrnáct vteřin před koncem prodloužení nakopl Jonny Wilkinson, jinak hrot útoku Newcastleských sokolů, míč levačkou a v tak zvaném dropu ho ze hry poslal mezi tyče australské branky. Fanouškům s vymalovanými červenými svatojiřskými kříži na tvářích začalo anglické Nagano. A jak jinak, začala se zpívat hymna Bůh ochraňuj královnu. Alžběta II. později dekorovala střelce vítězného gólu Řádem britského impéria.
Proč to připomínat? Jiná nálada zavládla v severní části království za řekou Tweed. Skotové sousedům ke sportovnímu úspěchu poblahopřáli, jenže už čtyři dny po Wilkinsonově zlatém dropu vystoupil v edinburském parlamentu bývalý skotský ministr sportu Mike Watson se žádostí, aby si Anglie do příštího mistrovství světa v roce 2007 udělala pořádek v hymnách. A nejlépe si vybrala nějakou novou. „Bůh ochraňuj královnu je hymna celého Spojeného království, nikoli jen jedné z jeho zemí,“ upozornil labouristický poslanec a dodal: „Znít by měla jen při událostech, kde soutěží reprezentanti celé Británie, jako jsou olympiády. Skotům a Welšanům, kteří mají pro mezinárodní zápasy vlastní hymny, musí jít na nervy, když Anglie takto naznačuje, že se sama považuje za celé…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
