Proč chce CIA válku
Světem se nese stále silnější hlas, že k válce proti Saddámu Husajnovi nejsou důvody. Boj o veřejné mínění tedy zastánci útoku zatím prohrávají na celé čáře. A nic na tom nemění fakt, že jejich argumenty jsou mnohem konkrétnější než naděje přátel míru. Patrně nejpřesvědčivější rozbor Saddámových hrozeb a smyslu války provedl agent CIA Kenneth Pollack, který za prezidentů George Bushe st. a Billa Clintona pracoval v týmu zabývajícím se Irákem. Jeho kniha The Threatening Storm (Hrozící bouře) vyšla v USA loni na podzim a teď ji začíná objevovat i Evropa. Časopis The Economist nedávno její informace označil za nezbytný předpoklad k pochopení toho, co se vlastně dnes kolem Iráku děje.
Píše se rok 1979 a v Iráku se právě muž jménem Saddám Husajn stává ve svých dvaačtyřiceti letech předsedou jediné povolené strany Baas a tím i prezidentem a šéfem vlády. Svět ho sice nezná, ale na domácí scéně jde o protřelého bojovníka. Už v roce 1959 se účastnil atentátu na tehdejšího iráckého diktátora plukovníka Kásima. Po nevydařeném pokusu utíká do zahraničí, napřed do Sýrie, později do Egypta. Druhý pokus na konci šedesátých let je již úspěšný, strana Baas přebírá v Iráku moc a Saddám je samozřejmě u toho. O deset let později pak po mocenském boji stoupá na příčku nejvyšší.
Světem se nese stále silnější hlas, že k válce proti Saddámu Husajnovi nejsou důvody. Boj o veřejné mínění tedy zastánci útoku zatím prohrávají na celé čáře. A nic na tom nemění fakt, že jejich argumenty jsou mnohem konkrétnější než naděje přátel míru. Patrně nejpřesvědčivější rozbor Saddámových hrozeb a smyslu války provedl agent CIA Kenneth Pollack, který za prezidentů George Bushe st. a Billa Clintona pracoval v týmu zabývajícím se Irákem. Jeho kniha The Threatening Storm (Hrozící bouře) vyšla v USA loni na podzim a teď ji začíná objevovat i Evropa. Časopis The Economist nedávno její informace označil za nezbytný předpoklad k pochopení toho, co se vlastně dnes kolem Iráku děje.
S nacisty a bolševiky
Píše se rok 1979 a v Iráku se právě muž jménem Saddám Husajn stává ve svých dvaačtyřiceti letech předsedou jediné povolené strany Baas a tím i prezidentem a šéfem vlády. Svět ho sice nezná, ale na domácí scéně jde o protřelého bojovníka. Už v roce 1959 se účastnil atentátu na tehdejšího iráckého diktátora plukovníka Kásima. Po nevydařeném pokusu utíká do zahraničí, napřed do Sýrie, později do Egypta. Druhý pokus na konci šedesátých let je již úspěšný, strana Baas přebírá v Iráku moc a Saddám je samozřejmě u toho. O deset let později pak po mocenském boji stoupá na příčku nejvyšší.
Od začátku je jasné, že nový vládce se o moc nehodlá s nikým dělit. Podle starého arabského…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
