Jeho zrození uvítala média bouřlivým potleskem. “Pokud lidé dokáží tento dárek využít, stanou se z ponížených prosebníků sebevědomí občané slušného státu,” napsal například tenkrát v roce 2000 Respekt. Takže: dokázala zdejší společnost zákon o svobodném přístupu k informacím využít? Jsou Češi vůči byrokratům sebevědomější než v dobách, kdy ho neměli?
Souboj na hranici
Zákon o svobodném přístupu k informacím, který před čtyřmi lety sepsal senátor Michael Žantovský a bývalý poslanec Oldřich Kužílek, se s odstupem času ukazuje jako skutečně průlomový krok. Úřady přivyklé z éry komunismu na vědomí všemoci jsou totiž najednou vystaveny přímému nástroji rozbíjejícímu jejich informační privilegia a monopoly.
Ukázkovým příkladem dopadu zákona je případ Jiřího Nebeského z Hranic na Moravě. Jeho počátky sahají do předloňského skandálu s výkupem hranických pozemků pro milované dítko Zemanovy vlády – fabriku společnosti Philips. Jak známo, hranická radnice se při výkupu dopouštěla krajně podezřelých machinací (např. některým lidem platila za pozemky mnohem víc než úředně stanovenou částku), a když jí kvůli tomu jedna majitelka odmítla svou půdu prodat, propadli úředníci panice. Na vzpurnou občanku štvali místní novináře i spřátelené politiky z Prahy, a také se ji pokoušeli ohromit penězi. “Paní Regecovou navštívil jeden z místních vysoce postavených podnikatelů…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
