Od dění minulého týdne se očekával rozhodující krok k válce proti režimu Saddáma Husajna. Zbrojní inspektoři OSN v pondělí předložili dlouho očekávanou zprávu, v úterý se k Iráku vyjádřil americký prezident George W. Bush ve své Zprávě o stavu Unie a ve středu začala o všem jednat Rada bezpečnosti OSN. Jaký je výsledek? O válce jako takové – rozuměj o hodině, kdy vystartují bombardéry – se nerozhodlo, ale věci se rozhýbaly. USA přes veškerou ostrou rétoriku chtějí do akce zaangažovat OSN. Proto také ministr zahraničí Colin Powell tuto středu Radě bezpečnosti OSN předloží špionážní informace o irácké hrozbě. Mezi nimi budou i družicové snímky a odposlechy dokládající spjatost špiček režimu s programy zbraní hromadného ničení.
Tyto důkazy mají suplovat či doplnit zprávu zbrojních inspektorů, kteří celkem podle očekávání neobjevili nic, co by se ocitlo na prvních stranách novin. S nadsázkou řečeno: nezakopli o atomovou bombu, na hlavu jim nespadla plechovka s nervovým plynem VX ani nepotkali mravence nakažené morem. Kritické závěry v jejich zprávě také míří spíše na obecné věci, týkající se chování bagdádských úřadů. Irák odmítl požadavek, aby nad jeho územím mohla prolétávat průzkumná letadla U-2. Nevysvětlil, kde je 6500 chemických hlavic, které byly zaznamenány předtím, než vykázal inspektory v roce 1998. Plyn VX prý – navzdory informacím inspektorů – nikdy nepoužil ve zbraních. Popírá existenci zásob sněti slezinné (antraxu). V rozporu s…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
