„Evropa náhle bez ústavy,“ nadepsal svou zprávu o krachu bruselských jednání polský deník Rzeczpospolita. A největší list Gazeta Wyborcza si v titulku položil řečnickou otázku: „Klid, je to jen fiasko?“ Bylo to výstižné. Polští politici ani občané po předminulém víkendu – obrazně řečeno – neskákali radostí, ale ani neskrývali uspokojení, že jejich reprezentace v Bruselu neustoupila. Výsledek se ve Varšavě chápe jako nadějné vítězství v prvním zápasu během dlouhé bitvy o evropskou ústavu.
Jediný hlas proti
Kdo by čekal, že Poláci budou neúspěchem zaskočeni a změní názor, mýlí se. Za celý minulý týden se objevil jen jediný výrazně kritický text na adresu polské neústupnosti: na názorové stránce listu Gazeta Wyborcza ho publikoval historik z Varšavské univerzity Janusz Ostrowski, patřící do okruhu liberálních intelektuálů kolem časopisu Krytyka polityczna. Vládní postoj k ústavě EU označil za pokus o obranu zájmů „polské finanční a mocenské aristokracie, s níž jsou spojeny hlavní síly v Sejmu (parlamentu), skrývající své skutečné zájmy pod masku vlasteneckých frází“. Ostrowského článek ale nevzbudil větší pozornost.
Drtivá většina komentátorů a intelektuálů zleva doprava ocenila výsledek summitu jako úspěch, byť bez velkých projevů radosti. „Polská vláda vyslala srozumitelný signál: jsme nesnadný, ale předvídatelný partner; jsme otevření vůči argumentům, ale nikoli výhrůžkám a vydírání,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
