Stará otázka: Jsme ve vesmíru sami a výjimeční? Či existuje život jinde, třeba i u sousedů ve sluneční soustavě? Možná že letošní prosinec a leden příštího roku o tom rozhodnou. K Marsu vyslali své sondy Američané i Evropané – poučeni poznáním posledních let o tom, co je život, kde je možný či co je obyvatelná zóna slunečních soustav.
Život? Proč ne?
Po roce 1976, kdy na Marsu přistály dvě sondy Viking a provedly několik experimentů, jimiž měla být prokázána či vyvrácena existence života na Marsu, se zdálo být rozhodnuto: na Marsu život není. Toto tvrzení ale nepřestálo ani dvacet let. Meteority pocházející pravděpodobně z Marsu přinesly náznaky a snad i důkazy toho, že by tam život mohl být.
Živé organismy ve vesmíru? Proč ne? Základní součástky pro stavbu organických sloučenin tu všude běžně existují. A kdo ví, zda jsou uhlík, kyslík, vodík, dusík, síra či fosfor těmi nejnutnějšími. Vždyť i vidění života na naší vlastní planetě se změnilo. Některé organismy (bakterie, sinice a nová skupina mezi mikroorganismy – Archea) jsou schopny přežít neuvěřitelné podmínky. Nepotřebují kyslík ani denní světlo, množí se v teplotách nad 120 stupňů Celsia, přežívají nízké teploty, extrémně kyselé, alkalické, ale i slané prostředí. Některé jsou schopny přežít v nukleárním reaktoru a opravit si zářením poškozenou vlastní DNA.
V době největšího přiblížení Země k Marsu, ke kterému došlo letos v létě, byly vypuštěny dvě americké, jedna…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
