Poslanec Josef Hojdar, který nejprve dezertoval z klubu ČSSD a nyní se do něj zase vrátil, našel ve svém služebním autě odposlech. Woody Allen říká: To, že jsi paranoik, ještě neznamená, že po tobě nejdou. Hojdar patrně státními službami odposloucháván není – ale měl by být.
Jedna Hojdarova „Watergate“ (jak ji tehdy s vážnou tváří označila opoziční ODS) už tu byla. V září poslanec volal o pomoc, že ho sledují auta kontrarozvědky a že štěnici našel i ve své mostecké kanceláři. Pak se ukázalo, že dvanáct ze čtrnácti Hojdarem opsaných SPZ patří nevinným malostranským obyvatelům a že zbylé dvě značky sice užívá BIS, ale nejde o auta určená ke sledování; nález štěnice v kanceláři byl rok starý. Teď se historie opakuje. Premiér před výborem pro obranu a bezpečnost prohlásil, že tajná služba se o Hojdara nezajímá, a totéž ujištění vydali za své lidi i ministři vnitra a obrany. Škoda. Hojdarovo angažmá při divoké privatizaci Mostecké uhelné nebo kontakty na pochybného podnikatele Františka Mrázka by zájem detektivů vzbudit měly.
S patetickým voláním „odposlouchávají mě“ letos přišel jako první Vlastimil Tlustý z ODS. K němu se připojila desítka dalších zákonodárců a poslanci ODS v kuloárech žertovali, že premiér Špidla neusne, dokud si v centrále BIS nepřečte aspoň jeden jejich odposlech. Věci se mají tak, že telefonáty některých ministrů a poslanců skutečně zachytila policie či BIS – ovšem z toho důvodu, že „napíchla“…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
