Často hledáte, jak…
Obálka vydání 46/2003
46/2003 • 8.–15. 11. 2003

2003/46

Kultura

Mimochodem

Viktor Šlajchrt

Kmotr lehkých múz opět na výsluní

Viktor Šlajchrt

K pozoruhodným zvláštnostem české zábavní scény patří její letitá usazenost. Karty se rozdávaly někdy v první polovině 60. let, kdy dal Nikita Chruščov pokyn k oživení socialismu a média se otevřela tehdejším dvacetiletým. I když se zakrátko zase uzavřela, kdo se stihl proslavit, směl zůstat, pokud si to politicky nepokazil. Při proplouvání normalizací se generace hvězd naučila obezřetnosti a stavovské solidaritě, což uplatnila i při svém návratu na výsluní koncem 90. let. Slavně se nyní vrací i jeden z kmotrů její fenomenální životaschopnosti. Ladislav Štaidl – dříve kytarista, skladatel a kapelník, nyní podnikatel. U křtu jeho memoárové knížky Víno z hroznů asistoval Karlu Gottovi ministr kultury Pavel Dostál a mezi hosty nechyběl dokonce ani Jiří Dienstbier.

Tara Fuki mizí ve snu

Hynek Just

Vážení posluchači, Heil Hitler

Helena Březinová

Netvařte se tak vážně

Tomáš Kafka

Smějeme se s Leninem

Petr Třešňák

Německá komedie Good Bye, Lenin!, která má v Česku premiéru 17. listopadu, žertuje především na účet už neexistující Německé demokratické republiky. To by při znalosti zdejších komedií na normalizační téma mohlo vyvolávat obavy: nesnaží se nám tvůrci náhodou namluvit, že léta za berlínskou zdí byla k popukání? Ne. Nostalgikům tenhle film jako prášek proti bolení hlavy rozhodně neposlouží. Už samotný nápad, na němž scenárista Bernd Lichtenberg a režisér Wolfgang Becker svůj filmový příběh postavili, zní slibně a v komediální branži má cenu zlata. Přesvědčená východoněmecká komunistka a pionýrská vedoucí Christiane Kernerová se počátkem října 1989 při cestě na stranickou veselici připlete k protirežimní manifestaci a mezi mladými demonstranty, do nichž policie buší hlava nehlava, s hrůzou spatří i svého syna Alexe. Sražena infarktem padá k zemi, a když se po osmi měsících probere v nemocnici z kómatu, je v Německu všechno jinak.

Komentáře

Člověk v tísni se uťal

Hana Čápová

Kdy kriminál nesmrdí

Zbyněk Petráček

Za koho kope Brusel

Kateřina Šafaříková

Převrat u lidovců

Erik Tabery

Co se vlastně u všech všudy v Ostravě stalo? Jak to, že předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, kterému před sjezdem vyslovila drtivou podporu většina krajských organizací, byl poražen poslancem Miroslavem Kalouskem? Po pravdě je třeba přiznat, že důvody se nehledaly lehce ani samotným účastníkům sjezdu. Rozhodně má ale sobotní verdikt velký význam pro celou politickou scénu. Když Miroslav Kalousek získal v Kulturním domě města Vítkovic vítězných sto čtyřiašedesát hlasů proti Svobodovým sto jednatřiceti, byl to pro mnohé doslova šok. V kuloárech se ihned hovořilo o „konci strany“, že vyhrál „führer“ a „korupčníci“.

Ve hvězdách

Tomáš Němeček

Chinook sestřelen

Zbyněk Petráček

Chinook sestřelen. Scéna jako ze Somálska před deseti lety, kdy byl sestřelen Černý jestřáb, ale přesto zásadně odlišná. Na Dušičky totiž Američané nepřišli o vojenský vrtulník v okrajové zemi zmítané chaosem, nýbrž v Iráku, kde už jsou půl roku pevně usazeni a sám prezident Bush vyhlásil 1. května vítězství. V neděli 2. listopadu ztratili na dvacet vojáků, což byla jejich vůbec největší jednorázová ztráta v rámci celé irácké války – a navíc za formálního míru. O týden dříve byl zasažen rovněž raketou hotel v Bagdádu, ve kterém právě pobýval proponent války proti Saddámu Husajnovi, náměstek amerického ministra obrany Paul Wolfowitz. A v první den posvátného měsíce ramadánu explodovala sanitka naložená výbušninami před kanceláří Červeného kříže. Klasický sebevražedný atentát. Jde snad o nějaký trend stoupajících násilností, které by mohly vést do neřešitelné situace a vposledku ke stažení Američanů z Iráku? Zatím nikoli. Je to spíše nezbytný vývoj, který je třeba vydržet a přestát.

Minulý týden

Scéna

Zahraničí

Z minulého týdne

Teodor Marjanovič

Sarkozy si servítky nebral

Jan Šmíd

Sedmnáct Indů zpod podvozků

Luboš Palata

Pryč se zmrtvýchvstáním

Daniela Vrbová

Začalo to letos v létě prohlášením jednoho kněze, že v Boha nevěří, ale kázat chce dál, a končí to zpochybněním evangelicko-luteránské lidové církve „folkekirchen“ jako takové. Řeč je o diskusi, která se o církvi – podle čísel dominantní v dánské společnosti – vede napříč médii. Vše se točí kolem dvou otázek, které vznesla ministryně církví Tove Fergová: Co by měla církev člověku s mobilem u ucha a internetem v obýváku přinášet? Jakého chcete do budoucnosti kněze?

Watergate po litevsku

Zbyněk Petráček

Putinova sázka na jistotu

Tomáš Vlach

„Pokud se mi podaří vyhrát volby, přivedu s sebou do Kremlu své bývalé kolegy z KGB,“ pronesl Vladimir Putin coby úřadující prezident Ruska v březnu 2000 v rozhovoru pro americkou televizi ABC. „Znám je mnoho let a důvěřuji jim. Nemá to nic společného s ideologií. Je to otázka odborných kvalit,“ objasnil tehdy. Své předsevzetí někdejší šéf Výboru státní bezpečnosti (KGB) splnil, i když ne úplně doslova.
V zahraniční službě v řadách KGB strávil Putin polovinu 70. a celá 80. léta. Nikdy ale prý nebyl horlivým stoupencem komunistů, nýbrž spíše jejich pragmatickým kritikem – ve své vzpomínkové knize ho tak vykresluje Vladimir Usolcev, jeho bývalý kolega z kanceláře KGB na drážďanské Angelikastrasse 4.