Co s přelidněním, uprchlíky, bezpečnostní a zahraniční politikou, národními státy, nacionalismem či náboženstvím v Evropské unii? To je neúplný výčet klíčových otázek, jimiž se zabývá ve své nové knize „Sebezáchova Evropy“ bývalý německý kancléř Helmut Schmidt (85). České vydání přichází v době diskuse o budoucnosti EU, která chystá svou ústavu. Stěží si lze představit lepší načasování.
Evropské okurky
Česká debata o EU se většinou odehrává ve dvou extrémech: vedou ji nekritičtí zbožňovatelé na jedné straně a zarputilí odpůrci na straně druhé. Schmidt jde jinou cestou. V knize je k Unii velmi kritický, nepopírá však, že myšlenka evropské integrace je mu blízká. Zjednodušeně řečeno volá (společně například s ODS) po větší nezávislosti národních států a po demokratické kontrole, na druhé straně (společně například s českou vládní koalicí) požaduje užší spolupráci – třeba v zahraniční politice.
Bývalý kancléř se snaží dokázat, že osamocené malé země v době globalizace nemají šanci. To ovšem podle něj neznamená, že by se měly rušit národní státy – naopak, omezování jejich pravomocí se obává. Připomíná, že Unie vznikala na principech, podle nichž mají rozhodovat úřady co nejbližší lidem. Tedy města, kraje a národní parlamenty. Obává se, že pokud bude chtít Brusel rozhodovat o kdejaké drobnosti, nahraje tím nacionalismu, který může být největším rizikem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
