Proč Švédové nechtějí euro? Významnou roli jistě sehrála celá řada politických vlivů. Jaké ale byly ty ekonomické? Důvody k euroskepticismu mohou být v různých zemích různé. Zpravidla však převažují dva. Za prvé jsou to obavy ze sjednocování daňových sazeb, které by podle představ mnoha politiků mělo být dalším logickým krokem evropské integrace. Zatímco však Britové mají strach, že jim sjednocená Evropa „napaří“ vysoké daně, Švédové se spíše obávají možného omezování svého štědrého sociálního státu. Druhým důvodem je fakt, že euro si během své krátké existence stačilo vydobýt pověst „stagnační“ měny.
Banka bez viny
Mnoho zemí eurozóny trápí vleklá hospodářská stagnace či dokonce recese. Trpí zejména největší ekonomika Unie – Německo. Velmi rozšířený je názor, že za hospodářskou slabost eurozóny může příliš přísná měnová politika Evropské centrální banky (ECB). Tento názor sdílí i švédský ministr obchodu a průmyslu Leif Pagrotsky. „Nepotřebujeme eurosklerózu,“ prohlásil Pagrotsky před několika měsíci.
Často kritizovaná ECB je však ve skutečnosti bez viny. Především, nelze nijak přesvědčivě prokázat, že země mimo eurozónu si vedou z hlediska růstu kdovíjak skvěle. Hospodářský pokles Dánska (-0,8 %) a mírný růst Švédska (1,3 %) nevybočuje z hodnot obvyklých u zemí, které přijaly euro (0,2 %). Výrazně lepším růstem ekonomiky (1,8 %) a nižší nezaměstnaností se může pochlubit Velká Británie. Není to však…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
