Zlatá éra izraelské ekonomiky – táhnoucí se od pádu železné opony, otevření nových trhů v Evropě, startu mírového procesu na Blízkém východě i rozvoje informačních technologií po celá 90. léta – už jasně skončila. Po tučných letech, kdy hospodářský růst dosahoval hodnot přes pět procent, následovala nyní dvě léta hubená. Izraelský parlament kvůli dnešní hospodářské situaci a jejím příčinám sestavil zvláštní komisi. Nejde ani o samotný pokles HDP jako spíše o fakt, že v zemi dříve známé coby symbol rovnostářství se stále více rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými. Komise shrnula své závěry ve zprávě, kterou deník Ha’arec nazval “Sociální náklady okupace”.
Vzhůru a zase dolů
Stručně shrňme čísla. Pokles izraelského HDP činil v loňském roce
-1 %, což je nejhlubší propad ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Záporných hodnot dosáhly už jen Japonsko
(-0,7 %) a Švýcarsko (-0,2 %). Rozhodující je ale trend. Záporný HDP ve dvou dvanáctiměsíčních obdobích po sobě se objevil poprvé v pětapadesátileté historii Státu Izrael. Také nezaměstnanost dosáhla rekordní úrovně: za poslední rok stoupla na 10,4 %, takže Izrael se v tomto žebříčku zařadil v rámci OECD hned za Španělsko (11,2 %). Průměr zemí OECD činí 6,8 %.
Přitom ještě relativně nedávno – v roce 2000 – byl Izrael na vrcholu. Se svým HDP na hlavu se ocitl na 22. místě světového žebříčku. V rámci indexu hospodářské…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
