Britská prozaička a literární teoretička A. S. Byattová bývá považována za silný inspirační zdroj pro celý jeden nový žánr: postmoderní románovou hříčku, jejímž tématem je literární historie. Dozvuků jejího klíčového románu Posedlost z roku 1990, který právě vydalo v českém překladu nakladatelství BB Art, lze najít bezpočet nejen v britské literatuře, nýbrž i napříč kontinentem – od díla populárního ruského spisovatele Borise Akunina až po debut českého prozaika Miloše Urbana Poslední tečka za Rukopisy. A. S. Byattová jako první ukázala, jak se může literární bádání proměnit v detektivku.
Milenec lady LaMotteové
Autorka elegantně navazuje na tzv. “univerzitní román”: podobně jako David Lodge či Malcolm Bradbury komicky popisuje rozdíl mezi anglickým a americkým univerzitním prostředím. Byattová představuje síť vztahů v akademickém “průmyslu” a badatelská činnost se v jejím románu podobá téměř thrilleru.
Hlavní postava knihy – chudý a nezaměstnaný doktorand Roland – narazí náhodou v Britském muzeu na koncept dopisu. List pochází z pera věhlasného viktoriánského básníka (dodejme, že fiktivního) a mladého badatele napadne, že by mohl být adresován neznámé milence. V ten moment Rolandova “posedlost” začíná. Vydává se po stopách dopisu a seznámí se s kolegyní z oboru Maud Baileyovou. Ta se zabývá dílem (rovněž fiktivní) básnířky Christabel LaMotteové, která, jak později vyjde na světlo, byla…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
