Pokud Pim Fortuyn, loni zavražděný politik, právě shlíží ze svého očistce na dění v rodném Nizozemsku, musí mít dost rozpačitý pocit. Tuto středu se chystají parlamentní volby, už druhé za posledních devět měsíců. Odborníci i většina Nizozemců se sice shodují, že největší výzvou současnosti je nadále Fortuynova myšlenka o nutnosti dočasně přibrzdit imigraci a ochránit tak tolerantní holandskou kulturu. Strana s jeho jménem v názvu, která se loni v květnu vyšvihla na druhou nejsilnější frakci v parlamentu, se ale utápí v interních půtkách a bude ráda, pokud ve sněmovně zůstane.
Fortuynovci nezvládli svou historickou šanci. Místo aby se stali nositeli změn, o jejichž potřebě se dnes mluví po západní Evropě, zachovali se jako nezodpovědná smečka. Vzájemně si šli po krku, takže premiér Jan Peter Balkenende v říjnu oznámil pád kabinetu, jehož byli součástí. Staré zavedené strany mezitím pochopily, do jaké míry Fortuynova agenda hýbe společností, a vzaly ji za svou. Průzkumy jim věští návrat na staré pozice.
Jedním z opatření, které krátkodobá vláda prosadila, byl povinný jazykový a občanský kurz v počtu jednoho tisíce hodin za rok, který musí každý imigrant absolvovat. To proto, že za pravou bariéru integrace už není považována nedostatečná multikulturní vstřícnost většinových obyvatel, nýbrž špatné jazykové znalosti a nevzdělanost přistěhovalců. Nizozemci dospěli k názoru, že kultivovaně mluvit o vysokém podílu imigrantů na pouliční kriminalitě není rasismem.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
