O tom jsem se doma nedozvěděla

LUCIE ŠTĚPÁNOVÁ (26) se narodila v Praze v muzikantské rodině. Je violoncellistkou a zaměřuje se na sólovou hru. Cello začala studovat na pražské konzervatoři, po druhém ročníku (v šestnácti letech) však odtud odešla a strávila devět let na zahraničních vysokých hudebních školách. Studovala na univerzitách v Utrechtu, ve Freiburgu a na proslulé hudební fakultě univerzity v Bloomingtonu (Indiana, USA), kde získala sólistický diplom u profesora Janose Starkera. Za svou krátkou sólovou dráhu již stihla hrát například na festivalu v Tokiu a před třemi lety absolvovala koncertní turné po USA. Lucie Štěpánová hovoří plynně holandsky, německy a anglicky. Před nedávnem se vrátila domů.

V šestnácti letech jste se rozhodla studovat v cizině. Sama a bez prostředků. To jste si byla tak jista tím, co umíte?

Od třinácti let. Tenkrát mě jedna psycholožka v Klimentské ulici přesvědčovala, že nemám na to, abych veřejně vystupovala a taky abych studovala. Nakonec jsem uvěřila tomu, že budu dělat učitelku v mateřské školce, a několik měsíců jsem vůbec na cello nehrála. Ale jednou, rodiče byli ještě v práci, jsem přišla domů, cello stálo v rohu a já se k němu vrhla. Hrála jsem několik hodin a jako by se ze mě vylily všechny bolesti. Zjistila jsem, že bez hudby nemůžu být. To bylo důležité pro budoucnost – od té doby jsem věděla, že jsem si vybrala cestu violoncellistky.

Nevěděla…