Anna Lindhová, šestačtyřicetiletá matka dvou synů a toho času švédská ministryně zahraničí, budila v lidech stejné sympatie, jaké v očích světa budí i samotná její země. Už to napsalo několik amerických a evropských komentátorů a nezbývá než to potvrdit: vtipná a bystrá Anna Lindhová skutečně do značné míry ztělesňovala obecnou představu o Švédech – svou přátelskou otevřeností, velkomyslností a nadhledem, citem pro spravedlnost a fair-play.
Nejen pro Švédy je proto obtížně uvěřitelné, že se o této ženě mluví v minulém čase. Ve středu ji při nákupu ve stockholmském obchodním středisku pobodal neznámý útočník. O deset hodin později Anna Lindhová v nemocnici zemřela. Do uzávěrky Respektu nebyl znám vrah ani jeho motiv. Nebyl znám ani – což je ovšem v tuto chvíli nejméně podstatné – výsledek švédského referenda o přijetí eura, kde oblíbená ministryně patřila mezi hlavní stoupence ANO.
„Konec švédské otevřenosti?“ nazval zprávu o vraždě americký Time, jiní komentátoři se už ani s otazníkem nezdržovali. I Češi by si však měli přát, aby švédská otevřenost smrtí Anny Lindhové pokud možno nekončila. Kde jinde bychom hledali tak přitažlivý příklad, jak by jednou mohlo vypadat vládnutí v České republice i v Evropě?
Prostor bez majáčků
Neformálnost skandinávské politiky je známá věc. I americká či britská média však ve svých zprávách se zjevným překvapením zdůrazňovala, že ministryně zahraničí nakupovala sama a bez…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
