Na scénu divadelního sálu vchází starší holohlavý muž, jeho černé oblečení téměř splývá s pozadím. Stojí sám pod bodovým reflektorem. Najednou vybuchne jako sopka a promění se v jednoho z nejhorších padouchů v divadelních dějinách – v Jaga z Shakespearova Othella. Anglický dramatik, režisér a herec Steven Berkoff takových metamorfóz stihne během večera ještě mnoho a vždy půjde o ničemy, bídáky a lotry z různých Shakespearových dramat. Jeho pět let starou inscenaci Shakespearovi padouši uvidí diváci tento pátek v plzeňském divadle Alfa v rámci jedenáctého ročníku festivalu Divadlo. Šestašedesátiletého Berkoffa předchází pověst velké hvězdy, kterou potvrzují i jeho požadavky na postel, šampaňské a šest skleniček do šatny před představením. To zní jako důvod k ostražitosti: nejsou jeho padouši náhodou jen pouhým efektním gala představením, podobným exhibici operních hvězd, které přehrávají nejznámější árie z oper? Záznam jeho výstupu zmíněné obavy nenaplňuje.
Právě naopak. Shakespearovi padouši jsou zvláště vydařenou taškařicí plnou mrazivých monologů, znamenité pantomimy, odlehčených parodií, briskních komentářů a mistrovského shakespearovského herectví, které se u nás hned tak nevidí. Berkoff ve hře přejde od Jaga k Richar-du III., Macbethovi, a dostane se i k židovskému lichváři Shylockovi, jedné z klíčových postav Kupce benátského. Předznamená, že „společnost padouchy vlastně potřebuje a také si je vytváří, protože se prostřednictvím nich očišťuje od…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
