Smrt sotva narozeného dítěte je tragédií. Tím spíš, když její příčina zůstane neobjasněná. Britští prokurátoři se však už léta drží zásady, že pokud některou rodinu potká taková rána osudu podruhé, je to podezřelé, a pokud se to stane do třetice, je na místě žaloba z vraždy. Náhlá nevysvětlitelná úmrtí kojenců jsou tak vzácná, že by jejich opakovaný výskyt v jedné rodině neměl být o nic pravděpodobnější než dlouhá série výher ve sportce. V anglickém Readingu usedla v letošním žhavém létě na lavici obžalovaných lékárnice Trupti Patelová, které za poslední čtyři roky náhle zemřely na syndrom náhlého úmrtí tři děti. Ani jedno se nedožilo věku tří měsíců. Syndrom označovaný také jako „smrt v kolébce“ dokáže připravit o život na první pohled zcela zdravé spokojeně spící dítě. Ani pitva neodhalí, na co vlastně zemřelo. Už v roce 1977 upozornil britský pediatr Roy Meadow na případy, kdy za opakovanými případy „smrti v kolébce“ stála duševní porucha rodičů. Ti týrali a dokonce i usmrtili své děti jen proto, aby se mohli těšit ze soustrasti a pozornosti okolí. Právě proto razí britská prokuratura zásadu „tři úmrtí dětí = žaloba“. Trupti Patelové hrozilo doživotí. Naštěstí pro ni však obhajoba povolala jako svědka genetika Michaela Pattona z londýnské St. George’s Hospital, který prokázal, že Trupti Patelová zdědila od své matky poškození genů, jež vystavuje její děti už v raném věku vysokému riziku selhání srdce. Opakovaná úmrtí kojenců…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
