Na počátku aféry Kelly v Británii stála věta ve zprávě Blairova kabinetu o hrozbě iráckých zbraní, že Saddámův režim má zbraně hromadného ničení, které je schopen použít do 45 minut. Zbrojní inspektor David Kelly, nalezený nedávno s podřezanými žílami v lese, měl tuto informaci v soukromém rozhovoru pro BBC zpochybnit. Americký prezident předložil veřejnosti podobně kontroverzní důkaz o nebezpečnosti Saddámova arzenálu, když v lednu ve Zprávě o stavu Unie tvrdil, že se Irák pokoušel pořídit si uran z Nigeru na výrobu jaderné bomby. CIA považovala tuto informaci staršího data od britské vlády za nedůvěryhodnou a postarala se o její vyřazení z několika předchozích Bushových projevů. Do lednové promluvy k národu se však dostala. CIA slovy svého šéfa George Teneta odmítla zodpovědnost za jakékoli pochybení a naopak údajně jmenovala konkrétní zaměstnance Bílého domu, kteří zmínku o „nigerské stopě“ chtěli do projevu propašovat. Podezření z úmyslného manipulování informací ve jménu získání veřejnosti na svou stranu proto padlo také na Bushovu administrativu. Americká obdoba vyšetřovací komise Lorda Huttona však v USA neexistuje. Stručně řečeno, chybí mrtvola. Hutton má totiž mandát pouze k vyšetřování událostí, které bezprostředně vedly ke Kellyho sebevraždě, a možná Blairova dezinterpretace informací o schopnostech iráckého zbrojního programu je z procedurálního hlediska vlastně druhotná.
Demokraté v americkém Kongresu by nicméně rádi zorganizovali…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
