Ještě jednou k Ústavnímu soudu
Zdálo se, že poslední stránku prvního Ústavního soudu ČR uzavře velká kaňka, způsobená dehonestujícím výpadem předsedy Miloše Holečka proti Elišce Wagnerové. Při současné úrovni politické kultury se nezdá být ve veřejném životě nic tak zajímavé, jako právě osobní útoky. Proto je potěšující, že komentář Tomáše Němečka (Sbohem, ctihodnosti, vítejte, Respekt č. 30/2003) odmítl nahradit hodnocení desetileté činnosti Ústavního soudu polemikou kolem Holečkova úletu. Přesto – vzhledem k tomu, že se na stránkách Respektu objevila další stanoviska dr. Holečka, prof. Čermáka a dr. Křepelky, budiž mi dovoleno na závěr poznamenat následující: Věcně je vše jasné. Ústavní soud učinil 18. 6. 2002 závěr, že veřejná prezentace názorů soudců Ústavního soudu k odborným právním otázkám vyjádřená v rovině obecné nezakládá důvod pro vyloučení soudce pro podjatost. Toto stanovisko, přijaté po diskusi o námitce podjatosti vůči několika soudcům (mezi nimi i dr. Wagnerové) se vztahuje obecně na všechny projevy, tedy i na rozhovor dr. Wagnerové pro BBC. V tom je meritum věci a nikoli v tom, zda si kolega prof. Holländer pamatuje či nepamatuje, že dr. Wagnerová o svém vyjádření, jež bylo učiněno o několik měsíců dříve, na plénu hovořila či nikoli. Dr. Wagnerová však nicméně prokazatelně o svém rozhovoru pro BBC plénum informovala, což potvrzuje 9 soudců z tehdy 13 přítomných.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
