Když koncem devadesátých let dopadla na Kalifornii energetická krize, leckdo nevycházel z údivu. Jak může nejbohatší kout nejbohatšího státu světa trpět nedostatkem proudu jako někde v Africe? Důvodem byla špatně vymyšlená vládní energetická politika a způsob regulace. Uplynulo pár let a problémy se opakují v dalším rohu hojnosti - v Japonsku. Největší soukromý provozovatel jaderných elektráren na světě Tokyo Electric Power (TEPCO) musel nyní uzavřít sedmnáct atomových reaktorů a japonská metropole včetně státních úřadů a firem Honda či Toshiba musí šetřit. Jak je to možné? A vyplývá z toho něco i pro nás?
Ztráta důvěry
Japonsko nemá dostatek vlastního uhlí, plynu ani ropy. Je závislé na jejich dovozu. Také proto reagovalo na ropné krize v sedmdesátých letech hromadnou výstavbou jaderných elektráren, které měly zemi přinést nezávislost na dovozech ropy z nejistého Blízkého východu a dostatek vlastního a – jak se tehdy věřilo – ekologicky čistého proudu.
Hlavní energetický trumf ale nyní ukázal jednu velkou slabinu. Jaderná energetika je, jak známo, potenciálně velmi nebezpečná, a celé odvětví proto závisí na důvěře. Japonský regulační úřad ale zjistil, že největší provozovatel elektráren TEPCO falšoval bezpečnostní zprávy a zatajil několik drobnějších havárií. Ztráta důvěry stačila k tomu, že regulátor nařídil preventivně zavřít sedmnáct reaktorů. Dnes není…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
